Nevím, jak to správně nazývat. Pojem "daň z hlavy" je ošklivý, pojem "rovná daň" byl zcizen pro něco jiného, zcela nerovného. Nazývám to "paušální daň".
Paušální daň je mým snem. Ušetřila by se ohromná suma peněz nejen na straně státu (úředníci, technika, kontroly, ...), ale i na straně daňového poplatníka (složité vykazování příjmů a výdajů, mzdová a daňová účtárna, daňoví poradci). Dokážu si dost dobře předtavit, že by paušální daň vybírala naše paní na Městském úřadě, která dneska vybírá paušální poplatek za popelnice. Daňové úniky by byly zcela nemyslitelné, stejně jako z poplatku za popelnice se nikdo nevyváže.
Daň by přitom (paradoxně) měla snížit sociální rozdíly ve společnosti. Výpočet níže není žádným návrhem, je jenom demonstrací možných souvislostí. Čísla jsou vycucaná z prstu, jenom jako ukázka.
Dnes máme občana A) a občana B).
A) např.: 15000 Kč hrubá, 20100 Kč superhrubá, 7695 Kč odvody, čistého 12405 Kč.
B) např.: 90000 Kč hrubá, 120600 Kč superhrubá, 56520 Kč odvody, čistého 64080 Kč.
Náklady zaměstnavatele 140700 Kč, odvody státu celkem 64215 Kč.
B/A = 6 (poměr hrubé mzdy)
Zaměstnanec B je pro zaměstnavatele 6x lepší, 6x přínosnější, 6x cennější? To je ale blbost, ne? Vždyť se ti dva dobře znají a jsou to třeba sousedé. Závist kvete.
Po zavedení paušální daně 32107 Kč by to mohlo vypadat třeba takto
A) plat 44512 Kč, daň 32107 Kč, čistého 12405 Kč.
B) plat 96187 Kč, daň 32107 Kč, čistého 64080 Kč.
Náklady zaměstnavatele 140700 Kč, odvody státu celkem 64215 Kč, čistá mzda se taky nezměnila.
B/A = 2.16 (poměr platů)
Zaměstnanec B je pro zaměstnavatele 2.1x lepší, 2.1x přínosnější, 2.1x cennější? To už třeba taková blbost není. Přeci zaměstnanec B má třeba nějaké vzdělání, nějakou praxi atd. Poměr 2.1x do očí už tak nebije, jako poměr 6x.
Dnešní poměr hrubých mezd (6x) je deformací stávajících poměrů. Pracovník B prostě těch 64000 Kč čistého žádá, jinak si práci najde jinde. Zaměstnavatel mu proto musí dát "nepřiměřenou" mzdu 90000 Kč, aby nakrmil státního molocha. Pracovníkovi A dá jenom 15000, to mu na jeho 12000 Kč čistého stačí. Tak vznikají sociální třenice a závist. A ještě si do toho můžete dosadit dnes kritizované manažery. Pak to bude bít do očí ještě víc.
Pokud jsem se někde spletl v číslech, prosím, klidně mě opravte.
Doufám, že nikoho z vás nenapadne, že chci zítra zavést paušální daň. Trvám nicnémě na tom, že moje úvaha má zdravé kořeny. Chtěl jsem svým příspěvkem vyjádřit dvě věci:
a)
Dnešní pojem mzdy postrádá jakoukoli relaci na pojem "cena práce". Je v tomto ohledu zcela deformovaný. Cena práce a mzda jsou ve svém vztahu neadekvání pojmy. To vede jednak k špatným kalkulacím kolem mzdy a ceny práce, jednak k sociálně nesprávnému obrazu o odměňování méně a více schopných.
b)
Veřejná spotřeba je obludně vysoká. Pokud ČR má rozpočet nad 1 bil. Kč, pak to znamená, že každý občan (včetně dětí a důchodců) spotřebuje průměrně 100000 Kč ročně ve veřejných službách. Zkuste toto říci pracovníkovi A! Má čistou měsíční osobní spotřebu kolem 10000 Kč (po odpočtu DPH), přitom jaksi spotřebuje ročně nějakých 100000 Kč veřejných výdajů. Buďto dostanete pěstí, nebo řekne: A za co?! A začne se konečně bouřit. Bouřit proti tomu, co ho dodneska nenapadlo, protože odváděl měsíčně směšných 2595 Kč včetně zdravotního a sociálního pojištění.
A já jenom chci, aby to ten zaměstnanec (A) konečně viděl. To mi úplně v tomto okamžiku stačí.
